Aktuální číslo
ČERVEN 2018: NEST

SOULAD

S byty to může být podobné jako s milostnými protějšky. Zatímco k některým přilnete pomalu a postupně, jsou takové a takoví, u kterých je od prvního okamžiku naprosto jasné, aniž byste dokázali slovy jasně vyjádřit proč, že jde o to pravé. Jedna taková láska na první pohled získala novou tvář na pražských Vinohradech. Aby se ale nepříliš udržovaný prostor mohl proměnit v osobitý příbytek, jakým je dnes, bylo zapotřebí jasné vize. S tou přišla možná trochu překvapivě nikoli architektka, ale módní návrhářka.

Na módní scéně je Alexandra Pavalová stálicí – značka Timoure et group, kterou od počátku devadesátých let vede se svou kolegyní Ivanou Šafránkovou, patří ke zdejším jistotám, jež se umí stále posouvat kupředu. Před časem se ale Pavalová rozhodla k drobnému úkroku a navrhla kompletní rekonstrukci rohového bytu v pečlivě opraveném a udržovaném vinohradském domě. Koncipovaný je jako ideální prostor pro pár, který už má odrostlé děti. Jak je pro starší zástavbu hlavního města bohužel typické, šlo o místo, v němž se z původního vybavení nezachovaly zdaleka všechny detaily a které během minulých dekád prošlo ne příliš citlivými úpravami. Na druhou stranu měl byt také některé zásadní výhody, kterými domy z počátku 20. století disponují, tedy především přepychově vysoké stropy a velká okna obrácená do klidné ulice.

Designérka měla o budoucím vzhledu jasno prakticky v prvním okamžiku, kdy do bytu vstoupila. „O architekturu a interiérový design se zajímám dlouhodobě, a když se nabídla příležitost postarat se o tuto realizaci a odskočit si od vlastní profese, nebylo proč váhat,“ říká. „Stále jde o proporce, styl, soulad jednotlivostí a rovnováhu. Navíc ale přibývá hlavolam technických řešení detailů i celku.“ V tomto případě to znamenalo především sloučit kuchyň s obývákem a zbavit se příčky, která mezi místnostmi dříve byla, uchopit jiným způsobem předsíň nebo obnovit zárubně a zdobné obložení dveří, které v průběhu času bohužel nahradil model používaný obvykle spíš v panelácích. Zvláštní pozornost věnovala vytvoření dostatečně velkého množství úložných prostor.

Při podobně náročné práci je samozřejmě klíčové mít dobré spolupracovníky a po ruce zkušené řemeslníky. Právě jejich roli Alexandra Pavalová v souvislosti s novou podobou vinohradského bytu často zdůrazňuje. Dokázala si udělat jasnou představu o tom, jak budou místnosti rozvržené a kam co přijde, a v drtivé většině případů dokonce sama navrhovala nábytek. Projektovou dokumentaci prvního stupně k této rekonstrukci připravilo studio Noe, jež tvoří Simona Zapletalová a Radek Sottl, a náročné stavební práce se rozhodla svěřit profesionálům z S-projektu Praha.


Když má zpětně pojmenovat, odkud čerpala inspiraci, hovoří Pavalová v první řadě o Francii a Skandinávii. „Šlo mi o to, abych dosáhla otevřeného a vzdušného dojmu,“ vysvětluje. To se jí podařilo díky tomu, že volně propojila jednotlivé místnosti a zóny a maximálně využila přirozeného světla, které sem proudí hned ze dvou stran. Předsíň a koupelna jsou úmyslně mírně potlačené na úkor ostatních místností, ale stále mají dostatečnou plochu pro potřeby bytu – krom toho jsou sjednocené šestiúhelníkovou dlažbou. Alexandra Pavalová v co největší míře využila původních prvků, ať šlo o původní, dnes repasované parkety v ložnici nebo ouškové kličky na špaletových oknech. Jiné nechala vyrobit znovu nebo rekonstruovat, to se týkalo například kazetového deštění pod okny a sádrových dekorací na stropě, které vznikaly jako repliky podle dobových vzorů. Dřevěnou podlahu se rozhodla lemovat bílou profilovanou dřevěnou lištou navazující na ostatní dřevěné prvky. Skříně, včetně horní části kuchyňské linky, nechala bílé, aby poutaly co nejméně pozornosti. Do prostoru díky tomu naopak vystupuje několik málo tmavých kusů nábytku: sofa, dvojice pracovních stolů nebo komody. Na několika místech se objevuje březová překližka ošetřená černým olejem, podobně jako černě lakovaná ocel, která sem vnáší ozvěnu industriálního stylu. Zvláštní kapitolu pak tvoří osvětlení – na stěnách se v několika podobách objevují atypická světla z dílny architektky Daniely Polubědovové, zatímco nad obývací částí visí ze středu repliky dekorativní štukové růžice soudobý mosazný lustr a po obou stranách postele slouží jakožto lampy na čtení drobná závěsná světla na textilních kabelech. Noe Studio, tel.: 603 815 300; timoure.cz; s-projektpraha.cz; dyzyk.cz

text Ondřej Lipár, foto Filip Šlapal
Londýnské V&A museum hostí výstavu...
Plovoucí pavilon pro trienále v...
Mírně prohnutá budova kopíruje svým...
Archiv