Aktuální číslo
ČERVENEC - SRPEN 2018: DIARY

ŠIŠKA

Litomyšl začíná mít vážnou konkurenci! Vedení obce Dolní Břežany se totiž také rozhodlo dlouhodobě zabývat kultivací veřejného prostoru a podporovat realizace originálních architektonických a urbanistických projektů. Vše odstartovalo rekonstrukcí historické návsi a stavbou nového náměstí, na to navázala velkorysá úprava parků a regenerace zemědělského brownfieldu, který se stal sídlem unikátních laserových center ELI BeamlinesHiLASE, mimo jiné nominovaných na Stavbu roku 2016, další odborné nominace si vysloužil projekt hřbitova ze stejného roku. Mateřská škola je nově postavená z modulárního stavebního systému, citlivě zrekonstruovány jsou současně historické budovy radnice, kulturní a informační centrum, regionální poradenské pracoviště, stejně tak jako místní „liduška“. Největší investicí obce se nyní stává sportovní hala otevřená pro veřejnost, jež rozšiřuje areál základní školy a kterou navrhlo studio Sporadical. Má netypický tvar jako oblázek, obložena je hliníkovými šindelemi a osvětlena přirozeným denním světlem pomocí střešních světlovodů, jako bývají nejmodernější letištní haly.

Jakub Našinec, Aleš Kubalík, Josef KociánVeronika Sávová, to je tým architektů, jenž stříbrný magnet Dolních Břežan navrhl. Stavba jedním směrem navazuje na školní budovu a vilovou čtvrť, druhým se dívá do polí (prozatím). Hranici veřejného prostoru před ní vymezuje široké schodiště, které vzniklo zapuštěním objektu do terénu a tvoří přirozený amfiteátr. Hala svým tvarem rotačního elipsoidu umně maskuje své skutečné rozměry. Nikdy totiž není vidět celý objem, jak půdorysně, tak do výšky. Kovové opláštění z falcovaných hliníkových šindelí PREFA zase zrcadlí okolí a pohledově rozpouští jasnou hranici mezi tím, kde končí střecha. „Realizovala se až třetí podoba vnějšího pláště. První verze byla vyskládaná ze 7000 trojúhelníkových tahokovových kazet. Každá byla jiná, měli jsme digitální parametrický model, výpis všech dílců. Nadějně vypadala možnost, že hala bude potažená nerezovou sítí, ale drahá byla nosná a vypínací konstrukce. Nakonec je fasáda z hliníkových šupinek tak malých, že se z nich dá tvořit oblý tvar. Dali ji dohromady čtyři klempíři. Šikovní řemeslníci vyhráli nad počítači,“ přiznal Jakub Našinec. Vnitřní dispozice nahrává různým režimům využití, kdy sportovní plochu 45 × 25 metrů s výškou až devíti metrů lze pomocí elektricky ovládaných rolet příčně rozdělit na tři části, a vyhovět tak potřebám školní výuky, rekreačního sportu i sportovním a společenským akcím s větší diváckou účastí. Zázemí v přízemí nabízí šest šaten s umývárnami, od sportovní plochy oddělenými průhlednou stěnou z žebřin, v patře se nacházejí kabinety a také strojovny. Na protilehlou tribunu se vejde až 250 diváků, v prostorech pod ní se kromě jiného skladuje nářadí. „Uspořádání haly odráží vazby na okolí. Vstup diváků je orientován kolmo k ulici a parkovišti, posuvné západní okno s výhledem na obec umožňuje spojení se školním hřištěm, východní okno je průhledem do budoucnosti. Spojovací krček dělá z haly součást školy. Důležitým prostorem je otevřený vestibul s bufetem přemostěný lávkou, spojující obě části. Interiér záměrně kombinuje omezenou paletu bílých a šedých povrchů a masivního dřeva,“ citujeme z autorské zprávy studia Sporadical, aby obrázek o posledním „smeči“ architektů, kteří momentálně ještě řeší dovybavení veřejného prostoru haly o městský mobiliář, byl fakticky kompletní. sporadical.cz

text Danica Kovářová, foto BoysPlayNice
Dvojdomek na útesu vysoko nad hladinou...
Jako sladkou tečku za architektonickými...
Není to jen nový Blocq picnic (stůl s...
Archiv